Obsluhoval jsem anglického chovatele

Při srovnávání s jinými cizími jazyky je angličtina všeobecně považována za jazyk relativně snadný. Zastánci tohoto názoru poukazují především na složitou gramatiku jazyka francouzského či německého, a naopak na nekomplikovanou gramatiku angličtiny. Především mluvená angličtina však má své zákruty, které – pokud zůstanou nezvládnuty – mohou (ne)rodilého mluvčího značně potrápit.

Ve městě mého veterinárního působení se poměrně často setkávám s chovateli ze Spojeného království (především Anglie a Skotska), kteří zde žijí s celými rodinami a svými zvířaty. Často jde o rodiny profesionálních vojáků, migrující manažery, i jiná povolání.

Mezi mé velmi dobré klienty kdysi patřila jedna dobře situovaná anglická rodina. On – zaměstnanec známé auditorské firmy, ona – bývalá učitelka angličtiny v Británii, jedno dítě a dva psi. Do kontaktu jsem přicházel především s ní – Marií. Velmi šaramantní dáma, která k mé radosti byla ochotná vyučovat angličtinu přímo doma za symbolických 100 Kč na hodinu, za což jsem jí ještě dnes velmi vděčen.

Dodnes mi leží v hlavě její návštěva s jedním z jejich psů – samcem tibetské dogy jménem Baltazar, který několik dní tahal zadek po zemi ve snaze ulevit svědění v této intimní oblasti. Po manuálním vyprázdnění análních váčků, které dle všeho byly příčinou trápení psa (i majitelky), jsem se jal zdravotní problém profesionálně vysvětlit.

Anglický termín pro anální váčky je „anal sacs“, z latinského sacculus – váček. Po svých zkušenostech s medicínskou angličtinou získaných na různých evropských veterinárních pracovištích i v Novém světě jsem šel hrdě do toho. Pronesl jsem s kamennou tváří větu, aniž bych se byl schopen dovtípit, jaký potenciál v sobě skrývá: „ Your dog has got a problem with anal sacs“.

Je pozoruhodné, jak při četbě některých termínů vám zůstane skryto, co prozradí až jejich vyslovení nahlas. Jakmile mi tato věta vylétla z úst a uslyšel jsem se, sám jsem byl překvapen, s čímž že to má ten pes vlastně problém.

Dočkal jsem se sice reakce, kterou by bylo možné nazvat britský “poker face”, nicméně rozšířené zornice, dlouhá pomlka a celkový výraz tváře Marie dával tušit probíhající vnitřní zmatek, slovy dnešního teenagera – Marie pomalu downloadovala.

Po cirka pěti vteřinách bylo stahování této informace zjevně úspěšně dokončeno.

Marie mně starostlivě oznámila, že přestože mají druhého psa, ten si konečníku Baltazara určitě nevšímá. Zdůraznila, že prý taktéž nemá povědomí o tom, že by se jejich pes tajně scházel se svým přítelem. A konečně účast manžela v této záležitosti striktně vyloučila.

Naštěstí mám pro podobné účely velmi povedenou „demonstrační“ knihu, která byla pro tyto situace vyvinuta jednou firmou vyrábějící krmiva pro zvířata. Díky ní bylo možné Marii poučit o anatomickém umístění análních váčků i jejich funkci.

Zdůraznil jsem, že anglická výslovnost análních váčků, zvláště jestliže použiji plurál, může jednoho svést na scestí, a že podobnost s jakýmikoli druhy sexu je čistě náhodná.

Diskuse nad tímto podivným tématem však ještě neměla skončit.

V Marii se po pochopení sémantické podstaty celého nedorozumění zjevně probudila pedagogická vášeň a potřeba obhájit vlastní mateřský jazyk, který jsem já hodlal před malou chvílí zprznit. Bylo mi trpělivě vysvětleno, že výslovnost slov „sex“, „sacs“ a „sax“ (hovorově saxofon, v češtině saxík) může pro nezkušeného mluvčího, jako jsem já, znít totožně, ale není tomu tak. Velice pomalu a zřetelně mi předvedla jemné jazykové nuance. Sledoval jsem soustředěně její drahou rtěnkou pečlivě vymalované rtíky, jak krásně vykružují tyto tři termíny se zdůrazněním tolik důležitých rozdílů.

Kýval jsem na znamení porozumění a v duchu drmolil Zdrávas, aby mě z toho následně nezkoušela. V tu chvíli Marii zazvonil telefon. Na druhém konci signálu byl její manžel, který se chtěl informovat o aktuální lokalizaci své chotě. Ta mu sdělila, že je u veterináře s Baltazarem, a že důvodem k jeho trápení v posledních dnech „was a problem with anal sacs“. Nato konverzace ustala, jako když utne. Oba drželi mobilní zařízení u ušních boltců, a zatímco se jeden snažil informaci uploadovat, druhý zjevně neúspěšně downloadoval. Manžel v přesvědčení, že se přeslechl, se ještě jednou otázal, v čem tkví Baltazarův problém. Informace o „anal sacs“ mu byla chladnokrevně zopakována, ale ani nyní nedošlo k pochopení.

Mariina schopnost předat své jazykové jemnůstky bez pomoci mimiky a grimas totálně selhala, což vrátilo zpět na piedestal mě. To, co mně bylo před chvílí vysvětlováno jako něco běžného, a pro rodilého mluvčího jasně rozlišitelného, na sebe opět strhlo stín mých pochybností o bezpečném vyslovení názvu této anatomické struktury nahlas. Od té doby raději zůstávám u „anal glands“.

Jan Mirga

 

Zaujal Vás ORIBLOG? Napiště mi SEM

Za Vaši reakci děkuji :-)